Slovinské zápisky

Díl 6: Kuchyně otevřena!

Jestli jsme vážně to, co jíme, jsem tak trošku Evropan říznutý dobře kořeněnou Asií, exotický Afričan s přídavkem obou Amerik a pokud se dobře vaří i v Austrálii, klidně budu i protinožcem. K mému štěstí Lublaň nabízí nespočet možností, kde mohu dostát svému mezinárodnímu jídelnímu původu.

Jednou z nich je dozajista Odprta kuhna – tedy otevřená kuchyně, která se koná každý pátek v teplu přívětivých měsících na břehu řeky Lublanice. Kuchaři a kuchařky z místních restaurací reprezentující snad všechny kuchyně světa se od ranních do večerních hodin chopí svých náčiní a provoní přilehlé okolí takovým způsobem, že to snad musí narušovat průběh přednášek na vedle stojící právnické fakultě (já to posoudit nemohu – v pátky ve škole nebývám).

S jistotou však mohu prohlásit, že bez tohoto zážitku je hřích opustit slovinské hlavní město. Vím to už v momentě, kdy vidím obrovskou frontu stojící před indickým stánkem, který nabízí jejich verzi tortill. Skvěle kořeněné, čerstvé, lehké, šťavnaté – nevím, zda jsem kdy zkusil lepší (díky Simčo). K tomu všemu si můžete koupit báječný mangový koktejl a dostanete se do takového rauše, že se před vámi zjeví Tádž Mahal. Já dal před mořskými plody, pořádně propečenými burgery či vegetariánskou (velmi lákavě vypadající) stravou přednost přátelům z Afriky a za chvíli seděl obklopen dalšími spolustrávníky na schodech s egyptskou tortillou plněnou dvěma druhy masa, se kterým kuchtíci rozhodně nešetřili.

Ceny se pohybují okolo 4-5 EUR za porci, vzduch voní, lidé se baví…a vzhledem k velikosti Lublaně nemůžete nepotkat známé. Naše gastronomická výprava narazila na místní legendu – Jakoba ,,Nodrinkinga“, který se stará také o bezpečnost a klid na kolejích v Rožné dolině (od jisté španělské párty na konci září). Většinou to vypadá tak, že člověk se přenese přes veškerý rámus na chodbě a v kuchyňce, po dvou hodinách bdění začne konečně usínat, když v tu ránu se zjeví Jakob a jeho až do morku kostí prorážející: ,,Nooou drinkink hííír, džentlmens!“ vás spolehlivě probudí natolik, že o zábavu na další dvě hodiny máte postaráno. Přesto je to sympatický chlap, který má rád studenty (kromě Španělů) a studenti zase mají rádi jeho (i Španělé, těm je to jedno).

Dalších slov není potřeba, Simča mi z naší exkurze poskytla moc povedený obrazový materiál. Užijte si fotky s jídlem dosyta, příští zápisky budou cestovní a sendviče se nefotí!