Díl 14: Nejdražší pivo v životě
Zjištěním, že v České republice začalo MS v ledním hokeji, zřejmě nikoho nepřekvapím. Ví to každý – ať už jde o
nadšenou fanynku či fanouška anebo o člena facebokové skupiny „Kdo neskáče, není Čech v Čechách nechceme“. Na každý pád,
v Rožné Dolině se sešla spousta příznivců
hokeje na ledu – tak tomu říkají Slovinci. A z fandění našim hochům
vznikla renomovaná kulturně-společenská událost.
Při zahajovacím utkání proti Švédům padla volba na útulný Patrick´s Irish
Pub. Podsaditý majitel a výčepní Mitja do atmosféry hry zapadl skvěle.
Vypracované pivní bříško, na kterém se skvělo hokejové triko, nenechalo nikoho na pochybách, že holduje oblíbeným českým koníčkům. A kdyby o tom snad někdo
pochyboval, ihned co zpozoroval českou vlajku při našem antré do pubu,
zahlásil: „Češi – hokej, pivo, holky“. Po krátké odmlce svojí Svatou Trojici
doplnil ještě o vepřové koleno.
Dramatický průběh utkání strhl i nás a tak piva na účtu přibývala, přestože
zadarmo rozhodně nebyla. Poněvadž v takových kritických okamžicích musí
vítězit vůle a zdravý rozum, odhodlal jsem se vyrazit objednat si k baru
POSLEDNÍ. Cestou jsem přibral ještě 2 různé pivní tácky, které jsem ještě neměl
tu čest zařadit do své pivní kolekce. Mitju jsem tedy krom piva poprosil
slovansky o „dva nové tyto“ (přece si nebudu brát staré a polité nebo mokré, když
se mohu slušně přihlásit o nové).
Domníval jsem se, že jsem svůj požadavek definoval jasně. Skutečnost byla
taková, že mi na stole přistála tři piva – krom jednoho objednaného taky dva
otevřené prominentní lahváče kdesi z Anglie. Zbytky předstíraného úsměvu
na rtech pochopitelně zmizely, když jsem si ověřil, že třetinka speciálu
„Delirium Tremens“ koštuje pět eur. Můj dosavadní „rekord“, kdy jsem ve Finské
hospodě pocucával 120 minut jedno VELKÉ pivo za 5 eur při posledním finále
fotbalového MS, byl tak do jednoho roku pokořen.
Nakonec mi s předmětem objednávky a hlavně tedy i jejími náklady
pomohl spolubydlící Honza, takže mohu psát tento díl zápisků a neumývat u Mitji
v hezkém sobotním dopoledni nádobí. Na konci každého správného příběhu
bývá poučení – tak tedy: Dávejte si pozor, co si přejete a jasně to definujte
(obzvláště v hospodě s nabídkou více než 120 piv). Může se docela
dobře stát, že toho dostanete více, než jste čekali. Ale když už to jednou máte
– koukejte si to užít:) Cheers!
![]() |
| Česko-polsko-litevský fanklub. Doplněn Mitjou - Slovincem, který fandí Finům. |

Žádné komentáře:
Okomentovat